Každá nemovitost někomu patří a v praxi se běžně setkáte se 4 druhy vlastnictví nemovitosti, ačkoliv může mít dle zákona i více podob (ty se však běžných lidí ani soukromých firem netýkají). Majitelem bytu, domu, průmyslového objektu, pozemku aj. může být jak jednotlivec, tak skupina osob nebo firma, ale stejně tak družstvo, stát, fond (investiční, svěřenský...) apod. Každý z těchto druhů vlastnictví má přitom své výhody a nevýhody, které je dobré znát dříve, než nějakou nemovitost koupíte.Osobní: 100% nemovitosti vlastní jeden člověk
V tomto případě je majitelem pouze jedna jediná osoba či firma, která se nemusí s nikým dělit či žádat o svolení, a rozhoduje o nemovitosti sama za sebe. Jedná se o nejrozšířenější způsob držení práv, který je známý také jako přímé či výlučné vlastnictví nemovitosti, z něhož plyne jednoduchý prodej, k němuž stačí podpis majitele. A nemáte-li sepsanou závěť, lze za nevýhodu považovat rozdělení majetku v dědickém řízení v momentě, kdy zemřete nebo vás prohlásí za nesvéprávné.
Společné jmění manželů: dva vlastníci s 50% právy
Hned po výše zmíněném jde rovněž o velmi rozšířený druh vlastnictví nemovitosti, který může vzniknout pouze a jedině mezi manželi a řídí se také jinými zákony o společném jmění. V tomto případě jsou si oba partneři rovni a každý tak vlastní 50 % nemovitosti; nelze dohodnout, že bude jeden či druhý vlastnit jiný podíl. Taková nemovitost pak nemůže být prodána bez souhlasu druhého z manželů, ale dojde-li k rozvodu, musí dojít k vyplacení, což mnohdy končí prodejem objektu. V případě, že nemáte sepsanou závěť, dostane v případě úmrtí vaši polovinu druhý manžel.
Družstevní: náleží vám rovnoměrný podíl
Jedná o specifický vztah, kdy nemovitost nepatří vám, ale družstvu, které je také jako její majitel zapsáno na katastru. Vy si tak nekupujete bytovou jednotku, ale pouze movité vlastnické právo k nehmotné věci, jímž je v tomto případě podíl v družstvu. Na jeho základě pak můžete předmětný byt užívat jako nájemník, ačkoliv družstevní vlastnictví nemusí být věčné – nemovitost z něj lze po souhlasu vedení vyjmout a převést do vlastnictví osobního (třeba když žádáte o hypotéku), není to však povinnost.
Podílové: nemovitost vlastní 2 či více osob
Ať jste fyzická osoba, podnikatel či firma, můžete byt, dům, chatu, pozemek, průmyslovou halu atd. spoluvlastnit s někým jiným. Typicky k tomu dochází při založení firmy, která dříve či později koupí třeba výrobní objekt, administrativní budovu apod. Podílové vlastnictví je obecně nejkomplikovanější ze všech, neboť zejména spolumajitelé s nižším podílem nemohou účinně prosazovat své zájmy, ale musí se vždy podřídit nadpoloviční většině. Na druhou stranu nesou všichni stejnou odpovědnost, ale výhodou je, že nelze nemovitost bez souhlasu všech spoluvlastníků prodat.
Jak může zaniknout vlastnictví nemovitosti
Zákon rozlišuje dva způsoby, přičemž v případě absolutního zanikne vlastnictví nemovitosti úplně (nebude mít tedy nového majitele), kdežto při relativním vždy jedno zanikne a místo něj vznikne nové. V praxi rozhodně převládá druhé z nich, a to typicky prodejem nemovitosti – současný majitel tedy bude vlastnického práva zbaven, zatímco kupující ho nově nabude. K takovému stavu však může dojít i nedobrovolně, třeba vyvlastněním majitele či jeho smrtí – v takovém případě by vlastnické právo k nemovitosti přešlo na pozůstalé, nebo také na stát apod.